Epidemie nebo demagogie?

PES chcípl, asi ve ztraceném šestém balíčku, MESES ho nedodal, není to FedEx, někdo se spletl. Kolik plně očkovaných onemocnělo covidem?

Všechny zpravodajské weby nám každý den servírují čísla pozitivních testů, která vydávají za čísla nově nakažených.

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádám zveřejněte relevantní čísla:

1. Přesahuje číslo pozitivně testovaných chybovost falešně pozitivních testů?
2. Kolik lidí z pozitivně testovaných má příznaky nemoci covid?
3. Kolik lidí onemocnělo covidem, i když byli plně očkováni?
4. Pokud tací jsou, jakou vakcínou byli očkováni?
5. Kolik lidí onemocnělo covidem podruhé, tedy když by se dalo předpokládat, že jsou imunní po prodělání nemoci?

Každý týden bude některý den číslo nejvyšší. U většiny nemocí se nikdy nedostaneme na nulu. Čím nižší výchozí číslo, tím vyšší procentní nárůst i při zanedbatelných celkových hodnotách. Nárůst z jednoho na dva pozitivní je stoprocentní, z nuly na jednoho se procentní nárůst limitně blíží nekonečnu. Někomu chybí (aspoň inkluzívní) maturita z matematiky.

Pokud nákaza klesá, vláda vyčkává, pokud nákaza vzroste o jednotky nebo desítky, hned se vyhrožuje zpřísněnými opatřeními. Vláda nesmí být poručníkem, občané nejsou její děti. Vláda a Parlament jsou našimi zástupci, které si platíme z daní. Nesmí se stát našimi diktátory, a to ani podle pandemického zákona, protože podle definice současný stav onemocnění covidem epidemií není. Voliče nezajímá něčí testovací a respirátorový byznys.

Od počátku jsem zastánce očkování a odpůrce reklamní kampaně na něj, protože peníze z veřejných rozpočtů se dají využít účelněji. Nejprve byl nesmysl dělat reklamu na něco, čeho je nedostatek, nyní se reklama míjí účinkem, protože nesplňuje základní předpoklad nejen slíbit, ale i dodat výhodu cílovým skupinám, tedy očkovaným. V závislosti na odpovědi na pět výše uvedených otázek žádám nechte žít bez omezení očkované a imunní.