Je spravedlivé bezplatné vysokoškolské vzdělání? Komu pomáhá, když za peníze daňových poplatníků studují v Česku cizinci (i mimo zemí EU)? Dejme stejnou částku do státních stipendií a budeme mít kontrolu nad využitím prostředků.
"Každý desátý vysokoškolský student je cizinec. Školám to pomáhá", uvádí titulek článku z 12. března 2016 na iDnes[1], ze kterého vyplývá, že zahraniční studenti na českých veřejných vysokých školách studují zadarmo, tedy za peníze českých daňových poplatníků, pokud studují v češtině. Překvapivě se to netýká jen studentů z jednotného trhu Evropské unie, ale i studentů ze všech ostatních zemí, umožňuje to vysokoškolský zákon.
Vypadá to, že za univerzity lobbuje sám Tonda Blaník. Argument některých představitelů vysokých škol, že „kdyby nerostl počet zájemců především ze Slovenska a postsovětských zemí, celkový počet studentů na ČVUT by mohl klesat"[2]je možná pravdivý, ale rozhodně není důvodem, proč někomu platit jeho budoucí konkurenční výhodu na trhu práce. "Univerzity shodně tvrdí, že zahraniční studenti jsou pro ně velkým přínosem, a to nejen z finančního hlediska..."[3], ale o peníze jde vždycky až v první řadě. Nepolemizujme ani o Slovácích ani o studentech z dalších zemí EU, neboť v nich platí stejné podmínky pro domácí i pro naše studenty recipročně, ale o účelně vynaložených omezených zdrojích.
Nebylo by spravedlivější zavést tržní školné s tím, že by stát resp. Ministerstvo školství vypsalo státní stipendia a stanovilo si podmínky pro jejich udělení? Těchto stipendistů by mohl být stejný počet jako nyní, ale tok peněz by dostal jasná pravidla.
Navrhuji podporovat jen dobré studenty, kteří si plní své povinnosti a studují v řádných termínech a současně se zaváží po určitou dobu pracovat resp. odvádět daně v ČR. (A za takových podmínek je i zahraniční student, státní stipendista, přínosem.) To neznamená, že by absolventi nemohli po určitou dohodnutou dobu získávat zkušenosti v zahraničí, ale kdyby tam chtěli zůstat trvale, nebo tuto dobu překročili, museli by své vzdělání vyplatit. Takové částky by se vrátily do stipendijního fondu na podporu dalších studentů.
Stát by tím zároveň získal větší možnost rozhodnout se, jaké obory jsou pro něj prioritou (např. technické a technologické obory), a tam by podpořil více studentů, naopak obory, které produkují frekventanty úřadů práce, by měly státních stipendistů méně. Ale těmto fakultám (většinou soft humanitních oborů), o které je zájem, by nic nebránilo přijímat studenty, kteří si své vzdělání zaplatí. Kdyby veřejné vysoké školy mohly přijímat platící studenty podle svého uvážení, tak by minimálně ty dobré přetáhly část studentů od některých soukromých VŠ pochybné pověsti. Na druhou stranu by státu nemělo nic bránit v tom, aby některá svá státní stipendia poskytl studentům soukromých škol, pokud ty budou nabízet obor, jehož absolventy stát poptává a veřejné školy ho nenabízejí.
V dnešní době neobstojí argument, že by školné diskriminovalo studenty s horším ekonomickým zázemím, protože stejně tak je diskriminuje legální existence soukromých vysokých škol a z finančního hlediska i nerovný přístup ke studiu v zahraničí, minimálně co se životních nákladů týče. "Bezplatné studium" paradoxně nejvíce poškozuje lidi s nízkými příjmy a nízkým vzděláním, kteří jsou nuceni prostřednictvím svých daní platit vzdělání jiných. Ale to jim levicoví politici zapomněli říct.
[1] http://zpravy.idnes.cz/zahranicni-studenti-na-ceskych-vs-drg-/domaci.aspx?c=A160311_143609_domaci_jkk
[2] dtto
[3] http://ekonomika.idnes.cz/studenti-z-ciziny-prinesli-miliardu-dv3-/ekonomika.aspx?c=A150917_2192129_ekonomika_fih
